Vědci radí, jak mluvit se svým psem

Vědci radí, jak mluvit se svým psem
Psi Poradna

Psi jsou speciální. To ví každý majitel psa . A většina majitelů si myslí, že jejich pes rozumí každému slovu, které řeknou a každému jejich pohybu, či gestu, které udělají (tedy alespoň já osobně jsem o tom přesvědčený). Výzkum za poslední dvě desetiletí ukazuje, že psi opravdu dokážou porozumět lidské komunikaci tak, jak to nedokáže žádný jiný druh. Nová studie však potvrzuje, že pokud chcete své nové štěně trénovat, měli byste k němu určitým způsobem mluvit, abyste maximalizovali šance, že bude následovat to, co říkáte.

Existuje již spousta výzkumných důkazů, které ukazují, že způsob komunikace se psy se liší od způsobu komunikace s jinými lidmi. Když mluvíme se psy, používáme takzvanou „psí řeč“. To znamená, že měníme strukturu našich vět, zkracujeme je a zjednodušujeme. Máme také tendenci mluvit s vyšší výškou v hlase. Děláme to také tehdy, když si nejsme jisti, zda nám rozumí, nebo když mluvíme s velmi malými kojenci. Nová studie ukázala, že při rozhovoru se štěňaty používáme ještě vyšší tón hlasu a že tato taktika opravdu pomáhá zvířatům věnovat nám více pozornosti. Výzkum publikovaný v časopise Proceedings of the Royal Society ukázal, že rozhovor se štěňaty pomocí psí řeči je nutí reagovat a věnovat se více svému lidskému instruktorovi než běžnému projevu.

Vědci ke svému testování používají experimenty s hlasovými nahrávkami. Hlasy lidí, kteří opakují frázi „Ahoj! Ahoj krásko! Kdo je hodný pejsek? Pojď sem! Hodný kluk! Ano! Pojď sem miláčku! To je šikovný chlapec! “, přičemž je nahrávaná osoba pokaždé požádána, aby se podívala na fotografie štěňat, dospělých psů, starých psů nebo na žádné fotografie. Analýza záznamů ukázala, že dobrovolníci změnili způsob, jakým mluvili s různě starými psy. Výzkumníci následně přehrají nahrávky několika štěňátkům a dospělým psům a zaznamenávají jejich chování. Zjistili, že štěňata reagovala silněji na nahrávky, během kterých se lidé dívali na obrázky psů (čili mluvili jakoby přímo na psy). Studie nepotrvdila stejný efekt u dospělých psů, ačkoli další studie potvrdily zvýšenou pozitivní reakci psů na lidský hlas v živých interakcích.

Bylo to také prokázáno (a většina majitelů psů vám to potvrdí), že můžeme komunikovat se psy prostřednictvím fyzických gest. Psi reagují na lidská gesta, jako např. na vztyčený prst, kterým naznačujeme, že něco nemohou. Můžete si to sami vyzkoušet. Test je velmi jednoduchý. Umístěte dvě identické misky s malými kousky jídla před svým psem, ujistěte se, že nemůže vidět jídlo a netuší, co je uvnitř misek. Nyní ukažte na jeden ze dvou šálků a zároveň navažte oční kontakt se svým psem. Váš pes bude následovat vaše gesto do misky, na kterou ukážete a půjde prozkoumat její obsah v očekávání, že v ní najdete něco dobrého. Je to proto, že váš pes chápe, že vaše akce je pokusem o komunikaci. To je fascinující, protože ani nejbližší živí příbuzní lidí - šimpanzi - zřejmě nedokážou pochopit, že lidé v této situaci sdělují nějaký záměr. Dokonce ani vlci - nejbližší živí příbuzní psa - toto neumí, ikdyž jsou vychovávání stejně jako psi v lidském prostředí.

To vede k myšlence, že dovednosti a chování psů v této oblasti jsou ve skutečnosti adaptací na lidské prostředí. To znamená, že život v těsném kontaktu s lidmi po více než 30 000 let vedl psy k rozvoji komunikačních dovedností, které jsou skutečně stejné jako u lidských mláďat - dětí. Existují však významné rozdíly v tom, jak psi chápou naši komunikaci a jak to dělají děti. Teorie spočívá v tom, že psi, na rozdíl od dětí, považují lidské ukazování za jakýsi mírný příkaz, který jim říká, kam mají jít, spíše než za způsob přenosu informací. Naopak když ukážete na dítě, zřejmě bude myslet, že ho o něčem informujete. Tato schopnost psů rozpoznat „prostorové ukazatele směru“ je jedním z ukazatelů dokonalého přizpůsobením se životu s lidmi. Například psi jsou po tisíce let využíváni jako druh „sociálního nástroje“ na pomoc při organizování stád a lovu, kde je možné je navádět na velkou vzdálenost pomocí speciálních gest. Nejnovější výzkum potvrzuje myšlenku, že u psů se nejen vyvinula schopnost rozpoznávat gesta, ale také zvláštní citlivost na lidský hlas, která jim pomáhá rozpoznat, kdy mají mají reagovat na to, co se říká.